Myšlenkový pochod-osud

Měli jsme ve škole napsat slohovku na téma osud. Tohle téma je celkem zajímavé, každý na to má jiný názor.

Jak bych osud definoval já?

Osud. Tak lidé nazývají své největší a nejhloupější chyby a rozhodnutí, a jedinou útěchou je pro ně říct si, že se to prostě stát mělo(osud).

Je noc. Vy spíte v posteli. Ráno se probudíte a zjistíte, že vám na peřině chybí knoflík. A nyní by každý začal hledat všelijaké záhady v tom, proč ten knoflík je pod postelí a ne vedle ní, začal by zpochybňovat Newtonovy zákony o tom, že všecko padá rovnou dolů a tak dále.. Blbost. Proč je pod postelí a ne vedle ní? Je totiž kulatý, tak se tam asi dokutálel. Nebo si s ním hrála kočka? Vysvětlení může být spousta. Jak tomu předčit? Přišijte si knoflíky pořádně.

Například: Jdete k věštci a ten vám řekne, že vaše milovaná babča brzy zemře. Co uděláte? Samozřejmě za ní zajdete. Budete k ní hodní, milí..třeba po vás bude chtít podat nějaké léky. Proč ne? Jenže jste tak zaneprázdněni babčou, že jí podáte buďto špatné léky, nebo špatné množství, což ji třeba klidně otráví. A jsme zase u hloupých rozhodnutí.

Příklad 2: Věštec řekl jednomu muži, že havaruje s autem a zabije se. Co ten muž udělal? Přestal jezdit autem. Takže chodil pěšky a bum, srazilo ho auto. Jak tomu předčit? Nechoďte po přechodu, když je plno jedoucích aut na silnici a navíc námraza.

Lidé říkají, že co jim bylo dáno, to je nemine. Ale to je blbost, stejně tak jako je každý svého štěstí strůjcem, tak to platí i u osudu. Navíc když budete věřit, že se to vyplní, moc si nepomůžete.